Dow Jones Industrial Average je přes všechny svá negativa určitě nejznámějším akciovým indexem, se kterým přišel do kontaktu každý, kdo se alespoň okrajově zajímá o akciové trhy. Změny a vývoj indexu jsou publikovány ve všech ekonomických rubrikách v tisku, televizi i na internetu, a nováčci v některých brokerských společnostech se učí nazpaměť jeho složení. I když už dávno není považován za hlavní ukazatel vývoje na americkém akciovém trhu, stále patří mezi indexy, které jsou uváděné nejenom jako měřítko vývoje na amerických trzích, ale americké ekonomiky vůbec. Je to dáno spíše jeho historií, právě v té ale dominuje v porovnání s ostatními ukazateli.
První byly železnice
DJIA je mnohými lidmi považován za nejstarší akciový ukazatel, to ale není úplně pravda. Jeho oficiální vznik se datuje na 26. května 1896, první index z rukou pana Charlese Dowa však vznikl 3. července 1884. Byl publikován v dvoustránkovém ekonomickém denním bulletinu Customer’s Afternoon Letter (předchůdce dnešního Wall Street Journalu) a obsahoval 11 společností z oboru dopravy (devět z toho bylo železničních společností). Tento index byl předchůdcem dnešního indexu Dow Jones Transportation Average (původně také Dow Jones Railroad Average) a po několika změnách, kdy v něm začaly přibývat také společnosti z oboru průmyslu, vznikly dva samostatné index, Dow Jones Industrial Average, zahrnující největší společnosti právě v oboru těžkého průmyslu (dnes už je tato podmínka dávno překonána a jde o největší společnosti v různých oborech od průmyslu přes služby až po finance) a Dow Jones Railroad Average s dvaceti tituy (z toho 18 bylo železničních společností).
DJIA obsahoval v době vzniku akcie dvanácti společností. Jeho název obsahuje kromě jména Charlese Dowa také jméno statistika a spoluzakladatele společnosti Dow Jones & Company Edwarda Jonese (třetím do party ve společnosti byl novinář Charles Bergstresser). Od 4. října 1916 bylo součástí indexu 20 společností, vypadly z něj čtyři společnosti a přibylo nových 12 (hodnota indexu pak byla přepočítána zpátky až do 12.12.1914, kdy byla burza v New Yorku znovuotevřená po čtyř a půl měsíční pauze kvůli první světové válce).
Bez dělitele to nejde
Významnými změnami prošel index 1. října 1928, kdy bylo do ukazatele přidáno dalších deset společností, čímž index dostal, co do počtu titulů, dnešní podobu. Dalším vylepšením pak bylo zavedení dělitele, kterého úlohou je upravovat hodnotu indexu při dělení, nebo výměně akcií, při nových emisích, případně při změně báze indexu tak, aby vývoj hodnoty indexu byl kontinuální. Původní hodnota v roce 1928 byla nastavena na hodnotu 16,67, zatím poslední změna nastala 2. července 2010, kdy byla nastavena hodnota na 0,132129493. Pro zajímavost, nejnižší hodnota byla 0,122820114 a byla v platnosti od 19.2.2008 do 1.4.2008. Hodnota indexu je tak dána součtem cen akcií obsažených v indexu, vyděleným dělitelem. Skutečnost, že dělitel je menší než jedna ukazuje, že součet cen akcií je menší, než hodnota indexu. Pohyb jedné akcie o jeden dolar pak znamená pohyb indexu o 7,57 bodu (1/0,132129493). Původním dělitelem indexu byl počet akcií, jelikož jde o jednoduchý aritmetický průměr.
Právě způsob výpočtu je jedním z nejvýznamnějších negativ indexu, který mu kritici vyčítají. Kromě toho, že jde o jednoduchý aritmetický průměr, je DJIA cenově váženým indexem, takže váhu jednotlivých akcií ovlivňuje pouze cena akcií a její změny. Pohyby cen u společností, jejichž akcie jsou dražší, tak mají mnohem větší vliv na hodnotu indexu, než u společností, které jsou levné. Cena akcie ale nemusí odrážet vliv společnosti na celkovou ekonomiku, nebo akciový trh. U většiny nových indexů ovlivňuje jejich váhu v indexu tržní kapitalizace.
REKLAMA
Dalším trnem v oku kritiků je pak samotná báze indexu. Za prvé, jde o poměrně koncentrovaný index s třiceti tituly (které ale představují téměř čtvrtinu amerického trhu), čímž nemůže být reprezentativním indexem pro celý americký trh (vzhledem k tomu, že obsahuje pouze tzv. blue-chis, největší společnosti ze svých oborů, tak tuto ambici pravděpodobně ani nemá). Dalším problémem je pak nezanedbatelný vliv subjektivního hodnocení při výběru akcií do indexu, protože jej vybírají redaktoři denníku Wall Street Journal. Nezávislost při výběru akcií byla zpochybněna také v roce 2007, kdy společnost Dow Jones & Co. koupil mediální magnát Rupert Murdoch a jeho společnost News Corp.
DJIA je považován za index, u něhož nedochází k častým změnám ve složení, i když poslední krize v roce 2008 přinutila tvůrce indexu k častějším změnám, než obvykle. Shodou okolností rokem, v němž došlo k největšímu počtu změn, byl první rok existence indexu, kdy za sedm měsíců došlo ke změně celkem čtyřikrát. Nejméně změn pak nastalo mezi lety 1939 a 1976 (také čtyřikrát). Do tohoto období patří také dva nejdelší úseky bez změny báze indexu, a to od 14. března 1939 do 3. července 1956 a od 1. června 1959 do 21. dubna 1976. Zatím poslední změna v bázi indexu proběhla 8. června 2009, kdy The Travellers Companies nahradila Citigroup a Cisco Systems nahradila General Motors.
Zajímavostí určitě bude zmínit akcie, které v historii indexu nejvíce (alespoň svou procentuální změnou) pomohly, nebo naopak „uškodily“ indexu DJIA. Největší pomoc dostal index od společností Sears Roebuck (mezi léty 1924 až 1999 vzrostla o 237 976%, přičemž index přidal 10 852 %), Exxon/Mobil (od roku 1928, 109 202 % oproti 4 421 %) a Procter and Gamble (od roku 1932, 61 226 oproti 21 606 %). Nejvíce pak poškodily index spolenčnosti Honeywell (od roku 1959, 3 073 % oproti 7 900 %) International Paper (1956 – 2004, 287 % oproti 2 006 %) a Alcoa (1925 – 2008, 413 % oproti 1 587 %).
Od 28 po 14000
Co se týče samotné hodnoty indexu a jejího vývoje, počáteční hodnota indexu v den jeho vzniku byla 40,94 bodů. Do 8. srpna 1896 pak klesl až na hodnotu 28,48 bodu, což je také nejnižší hodnota indexu v jeho historii. Na sto bodech (100,25) uzavřel index poprvé 12. ledna 1906. Prakticky nikdo však tomu nevěnoval pozornost, a to jak kvůli tomu, že akcie byly považovány za velmi spekulativní investici, tak i kvůli tomu, že akcie z oboru průmyslu byly ještě stále poněkud ve stínu železničních společností. Na této hodnotě se index dlouho neudržel a do konce roku 1907 se propadl až k padesáti bodům (pak ještě také v roce 1914 poté, co byla burza uzavřena kvůli světové válce). V průběhu roku 1915 se ke stovce opět těsně přiblížil a ukončil jej na 99 bodech (byl to nejúspěšnější rok v historii, kdy index přidal 81,66 %) a nad stovkou pak uzavíral až ve druhé polovině roku 1916.
REKLAMA
Vzrůst obliby akcií u „obyčejných“ lidí vedl k rostoucí nákupní horečce, jež pomohla i indexu, který dosáhl hodnotu 200 bodů 19. prosince 1927 a dalších sto bodů přidal hned o rok, 31. prosince 1928 (rok 1928 byl třetím nejúspěšnějším rokem v historii, když přidal 48,22 %). Následující roky zaznamenaly trhy poměrně turbulentní období a také hospodářskou krizi třicátých let. Index zaznamenal svůj jednoznačně nejhorší rok v procentuálním vyjádření (1931, -52,67 %), ale také druhý nejlepší (1933, +66,69 %).
Po krizových a válečných letech tuto metu opět dosáhl až koncem března 1954. Již o dva roky pak index dosáhl hodnotu 500 bodů a padesátá léta tak patří mezi nejúspěšnější dekádu v historii indexu (index skončil pod 700 body a polepšil si o 239,5 %). Nad tisícovkou index uzavíral poprvé 14. listopadu 1972 (na 995 bodech byl přitom již začátkem září 1966). Po ropné krizi opět klesl pod hladinu 600 bodů a nad tisícovku se dostal až v říjnu 1982. V srpnu 1987 se index dostal přes hranici 2700 bodů, již o dva měsíce ale přišel největší denní procentuální pokles indexu, kdy 16. října 1987 index ztratil za jeden den 508 bodů, což byla více než pětina jeho hodnoty (22,61 %). Trhy se však vzpamatovaly poměrně rychle a již v září 1989 byl index opět nad 2 700 body.
V následujících deseti letech investoři poznali prakticky pouze růst v nejsilnějším býčím trendu v historii a devadesátá léta končil index po devíti růstových létech na hodnotě 11 497 bodů. Deset tisíc bodů přitom překonal koncem března toho samého roku a další tisícovku přidal o necelé dva měsíce. DJIA potřeboval 95 let k tomu, aby dosáhl hodnoty 3 000 bodů, ale jen pět let, aby dosáhl další tři tisíce (a pouze dva na další tři tisíce bodů). Akcie nakupoval prakticky každý a někteří ekonomové začali upozorňovat na fakt, že trhy nerostou díky ziskům společností, ale pouze kvůli rychle přibývající likviditě. Začíná se mluvit o nové ekonomice, v níž není místo pro krize. Neskutečné.
V následujícím býčím trendu po splasknutí dotcom bubliny index klesl pod hladinu 7 500 bodů v roce 2002. V následujících pěti letech investoři opět začali důvěřovat akciím a index zaznamenal své historické maximum na hodnotě 14 164 bodů v říjnu 2007. Realitní krize, způsobená problematickými sub-prime hypotékami a následná finanční krize způsobily další propad, z něhož se trhy prakticky do dneška nevzpamatoval. Koncem roku 2008 zaznamenal index, stejně jako prakticky všechny akciové trhy, díky krachu banky Lehman Brothers, další turbulence. 29. září zaznamenal největší denní bodový propad, když ztratil 777,68 bodu. Již 13. října pak zaznamenal index největší denní bodový zisk, když si polepšil o 936,42 bodu. Tento růst zakončil osmidenní propad, během něhož index ztratil téměř 2 400 bodů a zaznamenal nejhorší týden ve své historii (a také třetí nejhorší rok se ztrátou 33,84 %). Byla to reakce na opatření vlády k podpoře finančního systému. I přes tyto kroky však trhy pokračovaly v propadu a 9. března uzavíral na hodnotě 6 547 bodů. Od července 2010 (9 686 bodů) jsme pak svědky býčího trendu, jehož vrchol z dubna 2011 je na 12 810 bodech.
Poznámka: odpověď na otázku v anketě uveřejníme v příštím týdnu
