Konvertibilní dluhopisy jsou poměrně novou ,ale zato dynamicky se rozvíjející se třídou aktiv. Jsou považovány za hybrid akcií a dluhopisů, přičemž z obou tříd aktiv si berou to pozitivní. Někdy jsou nazývány jako hybridní cenné papíry, protože mají vlastnosti jak cizího kapitálu (před konverzí je investor věřitelem emitenta), tak i vlastního (po konverzi je investor majitelem emitenta).
Na jednu stranu mohou nabídnout výnos podobný akciím, zároveň ale plní funkci ochrany před výraznými propady (i když ani ony je úplně eliminovat nedokážou), podobně jako dluhopisy. konvertibilní dluhopis totiž investorovi přináší právo v době splatnosti dluhopisu vyměnit tento cenný papír za akcie emitenta za určitých, předem stanovených podmínek.
Akcie a dluhopis v jednom
Přidanou hodnotou takového dluhopisu je prakticky call opce (konvertibilní dluhopisy se chovají podobně), která umožňuje vyměnit dluhopis za akcii. Investor tak za své peníze může dostat akcie za mnohem nižší cenu, než je momentální reálná cena akcie na burze, což mu přináší zajímavý zisk (případně dostane hotovost, která je úměrná aktuálnímu kurzu akcie, podobně jako u opcí). A to všechno při jistotě vrácení jistiny (v případě, že aktuální hodnota akcie je nižší, než konverzní kurz) a úroků, které jsou mu od emitenta dluhopisu ročně vypláceny.
Je to vlastně akcie a dluhopis v jednom, i když toto všechno platí v ideálním případě, kdy je dluhopis koupen od emitenta a je držen do doby splatnosti. Ve skutečnosti se však konvertibilní dluhopis chová více či méně jako akcie podle toho, jestli akciové trhy rostou nebo klesají. V prvním případě se cena akcie blíží konverzní ceně a i cena dluhopisu se chová spíše jako akcie a rychleji roste. Pokud ale ceny akcií klesají, cena dluhopisu již není tak svázaná s cenou akcie společnosti a klesá pomaleji. Při růstu cen akcií jsou tedy ceny konvertibilních dluhopisů citlivější na jejich vývoj, než při poklesu a to zaručuje investorovi růst akcií a riziko (volatilitu) dluhopisů.
Díky této vlastnosti dosahování zisků při mnohem nižším riziku, než jsou akcie, se mohou pochlubit konvertibilní dluhopisy celkovou výkonností 42 % od roku 2000 (Merrill Lynch GLobal 300 index). Při dvou výrazných propadech a v porovnání s globálními akciemi (13 %) je to skutečně dobrý výsledek.
REKLAMA
Pozor na rizika
Na první pohled vypadají konvertibilní dluhopisy skutečně jako ideální nástroj, ale i u nich se najdou rizika a nástrahy, na které si investoři musí dát pozor. Prvním zádrhelem může být určení realizační ceny. Pokud ji emitent neodhadne dobře (z pohledu investora) a nastaví ji příliš vysoko, akcie jí v době splatnosti nemusí dosáhnout a investor dostane pouze úroky, které mu přísluší z držby dluhopisu (pro emitenta je zde ale riziko, že o takové dluhopisy nebude zájem).
Roční vyplácené úroky jsou navíc u těchto dluhopisů celkově nižší, protože jejich přidanou hodnotou je právě možnost konverze na akcie. Zde může být zádrhel v tom, že i společnosti s poměrně vyšším kreditním rizikem budou tyto dluhopisy emitovat při nízkých úrocích (je to pro ně velmi výhodná a levná možnost financování), při nichž by normálně dluhopisy neprodaly. Společnost tak dostane dluhopis s vysokým rizikem, ale nízkým pevným výnosem. A naopak, dobré společnosti budou nabízet své dluhopisy také za ještě nižší úrok, než obvykle.
Záměr emitovat konvertibilní dluhopisy se na akciích společnosti zvykne projevit poklesem. Stávající akcionáři totiž většinou nadšeni z toho, že po případné konverzi dojde k ředění jejich podílu na společnosti. To sice nemusí být dobrý výchozí bod pro to, aby cena akcie emitenta dosáhla požadovanou úroveň v době konverze, pokud ale situace společnosti není vysloveně špatná, nemusí to být až taký problém a v delším horizontu je tento krok často vnímán pozitivně.
Menší nevýhodou, zejména pro nezkušené investory, může být komplikovanější struktura některých konvertibilních dluhopisů (kromě akciové a dluhové složky mohou obsahovat také derivátovou složku, předem daná maximální konverzní cena akcie apod.) a s tím spojeno složitější oceňování takových produktů. To může vést k nižšímu zájmu ze strany investorů a horší likviditě na trhu s těmito produkty.
REKLAMA
Trh s konvertibilními dluhopisy ani dnes nepatří mezi největší a složitější konstrukce a nízká likvidita byla jednou z příčin pádu několika hedge fondů, které vydělávaly na konvertibilní arbitráži před pár lety (emitenti se dnes snaží své produkty dělat co nejjednodušší, aby investory přilákaly). Řešením pro větší investory je důkladný výběr emitentů, u menších investorů zase investice prostřednictvím některého z běžně dostupných produktů, které do konvertibilních dluhopisů investují.
Čeští korunoví investoři donedávna neměli možnost investovat do fondu konvertibilních dluhopisů bez toho, aby podstupovali měnové riziko. Podobně jako u jiných konzervativních produktů je i zde měnové riziko spíše nežádoucí a zbytečně zvyšuje celkovou volatilitu nástroje.
Nedávno ale došlo ke změně, když společnost BNP Paribas uvedla korunovou třídu fondu BNP Paribas L1 Convertible Bond World, který funguje od roku 2004. Jeden fond sice také neznamená nic moc extra nabídku, v každém případě je to lepší než nic a tento konkrétní fond nabízí investorům portfolio se 140 tituly.
Konvertibilní dluhopisy jsou určitě zajímavým nástrojem, který by investoři neměli při sestavování portfolia přehlížet a své místo si v něm určitě najdou. Ale úplnou náhradou ostatních investičních tříd by také neměly být.